Prostě ne !!!
Byla zima.Hustě padal sníh a já se rozhodla, že půjdu s Alicí ven.,,To je dost.Já už tu zmrzám asi půl hodiny." řekla jsem Alici, když přišla pozdě. ,,Sorry....Dřív to nešlo...pekla jsem cukroví." odpověděla mi Alice ,,No nevadí..." ,,A kam půjdem.",,Co třeba na nádraží? Koupíme si čaj a tak...." navrhla jsem ,,To není špatnej nápad řekla Alice a tak jsme se vydali směrem k vlakovému nádraží. Když jsme tak přišli nikde nikdo.... jen.... jen na lavečce na konci nádraží seděl nějaký kluk a celý byl oblečený v černém. ,,Kdo to je?" zeptala jsem se Alice.Ta se na něj jen podívala a řekla.,,To nevím,ale určutě je to jeden z těch poblblech emařů, co tu choděj pořád kolem.",,Asi jo.." řekla jsem a nijak už jsem ho nevnímala ani nesledovala.Prostě jsem se o něj nestarala. Zalezli jsme do vestibulu,protože tam bylo alespoň trochu teplo a popíjeli jsme si svojje kafe z automatu.No zůstali jsme tam asi dvě hodiny. Když jsme opět vylezli na mráz, koukla jsem se na lavečeku na které předtím seděl ten kluk.Tentokrát tam neseděl,ale ležel.Vypadalo to že usnul. ,,Ali, podívej.. Musíme mu pomoct nebo umrzne.",,Ale ať si umrzne..O jednoho emáče víc nebo míň.To už je jedno." ,,Tak to teda ne..já jdu za ním.",,Jak chceš,ale já jdu domů." ,,Tak jdi." Nejistým krokem jsem se blížila k té spící osobě, kterou Alice nazvala emařem. ,,Halo..Spíš..Probuď se..." řekla jsem mu, když jsem s ním lehce zatřásla.,,Čo? Čo sa deje? Čo odo mňa chceš?" řekl když se vzbudil.Asi se lekl. ,,Promiň,ale usnul jsi a tak jsem tě vzbudila, protože v tomhle mrazu by jsi mohl umrznout." ,,Aha ... No to ti ďakujem ... Asi som omylom zaspal ...." ,,Mimoto já jsem Katka." ,,Ja som Roman. Roman Birkuš.",,A co tady děláš?" ,,No vieš. Ja som zaspal vo vlaku a dostal som sa sem. Tak čakám na ďalší vlak." ,,A to tady budeš spát.Tady ?" ,,Asi áno ... Kde inde by som spal?" ,,Tak já tě vezmu k nám a můžeš přespat u nás, přece nemůžeš zůstat tady na mrazu." ,,To by bolo skvelé, ale čo by tomu povedali tvoji rodičia?" ,,Nic, protože nejsou doma." ,, A - a tebe to vadiť nebude?" ,, A mělo by ? Já ráda pomůžu." ,,Tak to ti moc ďakujem..." a tak jsme šli k nám.Doma jsem Romanovi udělala teplý čaj s rumem.K mému překvapení ho do sebe nalil ještě horký na ex. ,,Ďakujem...." ,,Není zač..." Pak jsem si všimla, že jak na Romana padal sníh, tak měl uplně morkou hlavu.,,Dovolíš?" zeptala jsem se, když jsem si donesla ručník a sedla jsem si cedle něj. ,, No jasné...." a chtěl si vzít ten ručník. ,,Počkej.." trhla jsem s rukou, ve které jsem měla ručník.,,Čo? " zeptal se s úsměvem Roman .... ,,Já sama....." a oplatila jsem mu úsměv. Roman jen nastavil hlavu a já mu ji začala ručníkem sušit.Najednou jsem cítila jak se Roman dotkl mojí ruky, kterou jsem měla na jeho hlavě. ,,Katka?" ,,Ano?" zvedla jsem hlavu a koukala jsem do jeho nádherných modro-šedých očí.Byli to ty nejnádhernější oči, jaké jsem kdy viděla. ,,Tak co jsi potřeboval?" zašeptala jsem ,,Nič...len....." a pomalu se blížil k mému obličeji.A já se nebránila.Začali jsme se líbat,ale pak se Roman stáhl.,,Katka prepáč ja som nechcel.,Ale já chtěla..." řekla jsem a sklopila jsem oči. Roman mi ovšem svými prsty zvedl hlavu a pokračoval v líbání.......
Když jsem se ráno probudila.Roman už tu nebyl.Jen v kuchyni na stole ležel papír.,,Bolo to krásné.Nikdy na teba nezabudnem...PS.: Milujem Ťa ..... Roman " Celý den jsem byla jako vyměněná a když se stavila Alice, všechno jsem jí řekla.Já navrhla aby jsme šli na nádraží.A tak se šlo.Jenže když jsem tam šla.li..radši bych tam v tu chví nebyla.... Roman čekal na nástupišti směrem na Slovensko a stál tam s nějakou holkou.Kdyby s ní jenom stál..On se s ní.... líbal.... ,Ali jdeme domů? " ,,Jo pojď...je to debil nevšímej si ho..." šla jsem domů a pořád jsem brečela...Nakonec se vrátili naši a já jim oznámila, že začínám být Emo a s Alicí jedu na tábor do Polska...Naši to vzali s klidema na tábor mě pustili.Od té doby jsem Romana už nikdy neviděla......