Koncertní láska - 41.díl
...Když jsme se s Katy doobjímali a všechno si vyříkali,omluvila jsem se a znovu jsem se vrátila do svého pokoje.Ale místo nějakého pozdravu ke mě přiběhl Roman dal mi ruku přes pusu a zašeptal ,,Potichu Nikča zaspala. Tak v tichosti ... Nechcem jej vzbudiť ..." ,, Dobře..." řekla jsem a odstrčila jsem jeho ruku ze svých úst.Usmála jsem se, po oku jsem se podívala na Niki a pak zase na Romiho.Ten na mě šibalsky mrknul a než jsem se nadála nesl mě v náručí do kuchyně.Tam mě posadil na jídelní stůl a začal mě líbat.,,Elinka...?" ,,Ano Romí?",,A nevadí ti že sme práve tu? V kuchyni?" ,,Nevadí...hlavně že jsme spolu." a začala jsem ho znovu líbat. Přiznám se, že to vypadalo dost zajímavě.Já seděla na stole a objímala jsem Romiho nohama a rukama.Roman stál a opýral se o stůl a částečně i o mě.... A aby toho nebylo málo,Roman mi oznámil ,, Ruky hore....." Já nejdřív nechápala a pak jsem beze slov dala ruce do vzduchu. Roman chytil lem mého trička a celé mi ho stáhnul. Já se na něj jen stydlivě podívala a chytila jsem i jeho tričko ,, Aj ja?" řekl sladce na to jsem už nic neřekla a mlčky jsem mu sundala tričko.Pak jsem jemně přejela jeho tělo se slovy ,, Myslím že takhle to je lepší." Roman se jen usmál a opět mě začal líbat. Mohlo být tak půl desáté. ,,Nepôjdeme si už ľahnúť? Zajtra máme nabitý deň. Ideme pre Patrika a Pala.Ne že by sa mi toto nepáčilo, ale za celý deň som dosť uťahaný. Ja si dnes ľahnem na pohovku. Ty sa vyspi pekne na posteli." řekl Roman, dal mi pusu na čelo a chtěl odejít.Pořád jsem seděla na stole. Chytla jsem ho za ruku a přitáhla jsem si Romana zpět k sobě. ,,A proč na pohovce? Proč ne v posteli jako každý civilizovaný člověk?" ,,Na mojej posteli ale spí Nikča..." ,,Miláčku,ale ještě je tu moje postel.Zvu tě k sobě pod peřinu...." řekla jsem s úsměvem ,,Tak toto pozvanie prijímam" Slezla jsem ze stolu,chytila Romiho za ruku a vedla jsem ho směrem k ložnici.Potichu jsme tam vešli, protože Niki spala.Lehli jsme si do postele a chvíli si povídali. O pár minut později jsem sladce usnula v Romanově objetí........
Když jsem se ráno vzbudila Roman už v posteli nebyl a ani Niki už nespala. ,,Dobré ráno..." uslyšela jsem, když jsem si sedla na postel a přede mnou stála Niki. ,,Brý ráno..." odpověděla jsem a protáhla jsem se.,,Dobré ranko, miláčik." řekl Roman, přišel ke mě a dal mi pusu ,,Dobrý zlato." odpověděla jsem.Najednou mi začal zvonit mobil.Byl to Igor. ,,No.Ahoj.Co potřebuješ?",,Ahoj, tak už ste pripravený?",,Jako na co?",,Veď ideme do nemocnice pre chlapcov." ,,Ehm?" řekla jsem do telefonu ospale ,,No moment, Eli, nechceš mi tým snáď povedať, že ešte spíš? My totiž s Katy už sedíme v aute pred hotelom." ,,No...už nespím to se neboj.Hned jsme tam.",,Okej..Ahoj." ,,Čau..." řekla jsem a položila telefon zpátky na noční stolek ,,Kto to bol?" ,,Igor.Prý už čekají v autě.Čekají na řidiče." řekla jsem šibalsky. ,,Fíha, oni už sedí v aute. Tak to sa musíme poponáhľať." Líně jsem vylezla z postele, převlékla jsem se, upravila jsem se a když jsem přišla do pokoje našla jsem jen rozvalené dveře a nikde ani noha.Podle těch otevřených dveří jsem usoudila, že šli asi napřed. Tak jsem vyšla před hotel ........
