Koncertní láska - 40.díl
... Já se otočila a ve dveřích.... stála Katy.Byla rozespalá a po tvářích jí stékali krokodýlý slzy.Nevěděla jsem co mám dělat a tak jsem se seděla na židli a protože jsem byla trošičku pod vlivem alkoholu, kývala jsem se na židli sem a tam.Bylo hrozné ticho.Ani Igor nevěděl co má dělat.Najednou se Katy zeptala ,,Eli...to co jsi tu teď říkala byla pravda?". Já nevěděla co říct a proto jsem řekla pravdu a řekla jsem jí to pěkně od srdce. ,,Víš Kači...Jo....Všechno je to pravda." To už ale dostal kuráž i Igor a šel Kači obejmout a utěšit.Katy se od něj odlepila a řekla ,,Miláčku počkej." přišla ke mě.Já si stoupla a pořádně jsem jí obejmula.Katka mě tiskla jakoby mě neviděla snad 1 000 000 000 let...
*KATKA*
Když jsem se probudila, uslyšela jsem hlasy, šli z kuchyně.Z hlasů jsem poznala že je to Eliška a samozdřejmě že Igor.Stála jsem za dveřmi a poslouchala jsem jejich rozhovor. ,,No vieš ... Jej otecko ... Peter sa myslím volá ... Tak ... ona mi hovorila, že ... Myslím že to je niečo ako u Niki ... Proste že ju doma bije a všemožne jej nadáva a ubližuje. A keďže Katka povedala doma kam ide a jej mama to vie, že je tu, tak to prirodzene povedala aj otcovi a ten si pre ňu chce prísť, či sa nevráti. Ale ja som to povedal Katke, že ju teraz budem strážiť na každom kroku a nenechám nikoho aby jej ubližoval. Čo to robíš? Nehovorila si že zostaneš u vína?" ,,Igore.. Na tohle už víno nepomůže." ,,Eli už to nepi .. Budeš opitá....Eli už nepi !" křičel Igor. ,,Počkej vždyť já už nepiju." ,,Víš, ale já nevím proč mi Katka nechtěla říct o co jde, vždyť je moje kamarádka a já jí mám ráda.Já o Katku nechci nikdy přijít. Vždyť já ji mám ráda. Ona si asi myslí, že si teď víc rozumím s Niki,ale Niki znám ode dneška, ale Kačenku znám dlouho.Já ji mám ráda a já nechci aby se jí něco stalo." To už bylo i na mě moc...pomalu jsem si stoupla do dveří a začala jsem brečet.Najednou bylo ticho a s Eli jsme se dívali do očí.,,Eli.. to co jsi tu teď říkala byla pravda?" zeptala jsem se a nemohla jsem si všimnout, že ne trošku nalitá. ,,Víš Kači...Jo....Všechno je to pravda." odpověděla mi a stále se mi dívala přímo do očí.Igor se zvedl a šel ke mě....Když mě chtěl obejmou řekla jsem ,,Miláčku počkej." Šla jsem k Elí a ona si stoupla.Jakmile se tvedla obejmula jsem ji a plakala jsem ještě víc.