Koncertní láska - 24.díl
Když jsem asi po 30 minutách vylezla konečně z koupelny, nemohla jsem Romiho najít.Jen na posteli ležel papír a na něm napsáno : Určite poznáš kam máš ísť. Roman. ... nejdříve jsem nechápala,ale pak jsem si všimla lístků růží ,které se táhli od postele a ze dveří ven.Šla jsem po stopách růží :) ... Vyšla jsem ze dveří a stále jsem stopovala lístky růží.Naštěstí jsem nešla daleko.Zavedli mě přímo do jídelny,kde v tu dobu nido nebyl.Vešla jsem dovnitř a ....... najednou se mi zatajil dech....... Připravený stůl,všude růže,na zemi srdíčko ze svíček .. taková romantika......a mezi tím vším Roman s rudou růží v ruce.,,Dúfam, že som ťa prekvapil?" řekl Roman a pomalým krokem se blížil ke mě.,,No to jsi mě teda překvapil a Romi pro---" jenže než jsem to stačila doříct, Roman došel až ke mě a políbil mě.,,Proč....?" zeptala jsem se podiveně a zvědavě ,,Len tak, lebo sa mi chcelo a pretože ťa moc milujem ..." jenže si dostalo víc než zajímavé odpovědi.....,,Takmer by som zabudol, tu máš tú ružu." řekl Roman a podal mi rudou růži, kterou držel v ruce a která byla lehce pomačkaná,jak jsme se k sobě s Romanem tiskli..... ,,Jé..děkuju moc...To si ani nezasloužím." to bylo to jediné co jsem ze sebe dostala.,,Nie je ti niečo?" zeptal se mě Roman a šáhl mi na čelo.,,Ne, nic mi není.To já jen z toho překvapení jsem ještě pořád překvapená." řekla jsem se smíchem a pořád jsem se rozlížela po všech těch růžích a svíčkách a .....vlastně ničeho jiného, abych pravdu řekla, jsem si nevšimala...